Jak to u nás chodí
Co to znamená, když se řekne Domov pro seniory v Hranicích
Domov pro seniory v Hranicích je otevřené zařízení, odkud mohou lidé jezdit na návštěvy a výlety podobně, jako tomu bylo v jejich dosavadním životě. Slouží klientům celý, mimo prostory zázemí, kde pracují zaměstnanci. To znamená, že klienti nemohou vstupovat do kuchyně, kotelny, sklepů, skladů, garáží a dílen, čističky vod a podobně. Tím se nelišíme od jakýchkoliv jiných provozů, se kterými se setkáváte v běžném životě. Všichni musíme respektovat, že do některých míst vstupují pouze lidé povolaní, kteří znají všechny předpisy o bezpečnosti práce, znají zdejší techniku a mají zodpovědnost za všechny zdejší věci.
Naopak jsou tu pro každého klienta přístupné všechny společenské místnosti, knihovny, vařič v prvním patře, počítače v přízemí, jídelna, terasa na posezení, toalety a koupelny. Nezáleží na tom, na jakém patře je člověk ubytovaný, může se volně pohybovat po celém Domově.
Dbáme však na to, že pokoje, které se zamykají při odchodu posledního „domácího“, zůstávají soukromým pokojem. To znamená, že i návštěvy příbuzných sem vstoupí pouze se souhlasem spolubydlících. Nedoporučujeme vzájemné návštěvy obyvatel na pokojích, protože k setkání mohou využít mnoho jiných prostor. Přítomnost „cizí“ osoby na pokoji znamená nepohodlí pro ostatní spolubydlící. Prosíme tedy, aby to měl každý obyvatel na paměti a snažil se být ohleduplný.
Klienti rádi posedávají na terase nebo lavičkách a volně chodí po okolí. Pokud se chtějí projít v okolí Domova, je rozdíl mezi procházkou na dohled, tedy v těsném okolí a v areálu Domova, a mezi procházkou do města nebo lesa. Procházku delší, do lesa nebo města, je vhodné ohlásit „sestrám“, tedy pracovníkům ve službě, podobně jako doma, kde by vás mohli po delší době postrádat a hledat. Procházka do Německa za státní hranicí je možná také, ale je nutné mít u sebe průkaz totožnosti pro případnou kontrolu německými úřady (policií a pod.).
Pokud někdo plánuje výlet do města, například s návštěvou, svůj záměr ohlašuje včetně očekávané doby návratu, aby mu služba mohla poskytnout léky do návratu. Není to opět nic zvláštního, takové přípravy jsou přece běžné v každé domácnosti.
Pokud někdo jede ne více dnů pryč, ohlásí odchod nejméně jeden, ale nejlépe tři dny předem, aby bylo vše připraveno včas a měl s sebou i dostatek léků. Na návštěvě se může leccos změnit, například se může prodloužit. Stačí zatelefonovat do Domova, případné problémy se vyřeší.
Z Domova jezdí naši obyvatelé také na kontroly k lékařům, včetně dalekých cest jako na kliniky v Plzni nebo Praze. Podle potřeby mají doprovod pracovníka . Tyto cesty se plánují také, většinou je domlouvají (včetně sanity) sestry po doporučení lékaře. Obyvateli znovu vysvětlí, co a jak. Respektujeme, pokud obyvatel tuto cestu odmítne, můžeme si popovídat o jeho obavách, důležité je vždy jeho přání a potřeby. Ani doporučení lékaře není povinné splnit – ovšem s možnými následky je každý obyvatel seznámen a měl by s nimi být také srozuměn.
Jak vypadá všední den našich obyvatel?
Po půl sedmé ráno začíná péče o méně pohyblivé obyvatele, kterým je nutné pomoci i s ranním umýváním. Záměrně úplně nemyjeme a neoblékáme všechny, protože poskytujeme především pomoc a podporu, aby každý zůstal co nejvíce soběstačný. Tím si také může zažívat uspokojení z toho, co zvládne i při svých omezeních. Postupujeme již během této nápomoci podle individuálních plánů.
Oblečení si lidé volí sami, vybírají je podle svého, podle toho, v čem se cítí dobře. Stejně jako doma, přes den není nutné zůstat v pyžamu. Naši obyvatelé vedle pohodlného oděvu „na doma“ oblékají také parádnější věci na cesty k odborníkům nebo „do města“ a samozřejmě mají také něco pro slavnostní příležitosti.
Do půl osmé ve všedním dni je možné objednat si nákup v kanceláři sociálního pracovníka. Protože je Domov od nejbližšího obchodu příliš vzdálený pro většinu klientů, vyřizuje nákupy obyvatel náš řidič během pochůzek.
Stačí tedy přijít, povědět, co potřebujete, složit do obálky peníze nebo si na ně vybrat ze svých uložených (o tom píšeme dále). Nákupy bývají přivezeny po snídani, během dopoledne. Tímto způsobem můžete platit ještě své složenky, inkaso, posílat poštu atd. Před snídaní se provádí také většina ošetření, např. podání inzulínu, kapek a třeba i drobných ranek. Díky službám zdravotních sester se tu v pohodlí a bez cestování mohou provést i očkování, náběry krve a další testy, které předepsal lékař.
Do osmi hodin si lidé na jídelně mohou číst časopisy nebo noviny, povídat si, chodit se svými problémy za sociálním pracovníkem,. Potom je roznášena snídaně podle toho, jakou kdo potřebuje dietu. Pečivo si většinou může každý určit, jen lidem s přísnější dietou připomeneme menší vhodnost například chleba.
Protože není povinné být na snídani přesně v osm hodin, mají naši klienti „svá“ místa u stolů, kde jim vydané jídlo zůstane do jejich příchodu. Při časném ranním odjezdu k lékaři nebo domů může klient dostat jídlo a pití s sebou, to se vždy domluví podle konkrétní situace.
Dopolední svačina je rozdávána již při snídani, je to např. ovoce, zelenina, jogurty a podobně.
Během dopoledne přítomní klienti čas tráví podle své chuti. Opět mohou řešit, co potřebují, dotazovat se, žádat pomoc u sociálního pracovníka. Jejich klíčoví pracovníci s nimi domlouvají koupání, někteří klienti potřebují další ošetření nebo změřit tlak, v úterý a čtvrtek je připravován skupinový aktivizační program.
Lidem na lůžku se věnují pracovníci zvlášť, také pro ně vymýšlejí způsoby, jak jim ukrátit čas. Někteří lidé luští křížovky, čtou knihy, sledují televizi, povídají si u kávy nebo tráví čas venku. Televizi mohou sledovat buď na pokojích nebo společně ve třech společenských místnostech včetně kuchyňky, kde u sledování popíjejí kávu.
Hlavně pro večerní sledování sportovních přenosů se mohou fanoušci sesednout v jídelně, kde ani pokřik při gólech ostatní neruší. V nové části jídelny máme několik počítačů, s nimiž se postupně naši obyvatelé seznamují a využívají internetu. Nabízíme každému obyvateli možnost dopisovat si s rodinou mailem i pomoc s učením.
Ve dvanáct hodin se opět rozdává oběd a po něm opět nastává čas péče o ty, kdo potřebují více pomoci. Většina obyvatel odpočívá, takže je některým pomáháno s ulehnutím. Ani tato „doba klidu“ není povinná, jde pouze o příjemný zvyk většiny klientů. Během odpoledne se koupají další lidé, podle dohody s našimi pracovníky.
Ve tři hodiny odpoledne nastane čas na odpolední svačinu a v půl páté se rozdává večeře. Lidé s cukrovkou mají ještě druhou večeři kolem osmé. Na přání klientů jsme zavedli teplé večeře několikrát týdně, tři až čtyřikrát. Vaříme v naší kuchyni, domácky, střídají se různá jídla. Od řízků, španělských ptáčků, pečených mas až po pomazánky, sladké koblihy, buchtičky s krémem, kaše, zeleninová jídla a guláše.
Pokud někomu nevyhovuje nějaké jídlo, oznámené na týdenním jídelním lístku, může si dohodnout jinou přílohu, nakrájení nebo namletí, případně mixování jídla. Při zažívacích potížích můžeme okamžitě nasadit dietu.
Po večeři přichází čas další péče o ty, kdo potřebují pomoci s ukládáním na noc. Opět záleží na klientech, kdy si přejí ulehnout, jak stráví večer.
Během spánku může klienty zkontrolovat během pochůzky noční služba. Klienti často během kontroly informují pracovníky o svých potížích. Během noci tedy pokračuje péče o ležící obyvatele a každého, kdo to potřebuje. Jde především o hygienické úkony a před šestou také o zvláštní ošetření nebo odběry (například moči). Pokud někdo nechce být rušen, může toto své přání zaznamenat u sester.
Klienti s četnější potřebou pomoci mají u sebe signalizaci pro přivolání pomoci.
Peníze
Lidé se při jednání o službě nejdříve zajímají o důchody a cenu pobytu. Když se dohodneme o změně klientovy výplaty důchodu na společný seznam, sociální pracovník připraví hlášení pro důchodový úřad (ČSSZ) a zhruba po třech měsících jsou peníze doslány do zařízení. Mezitím je ČSSZ posílá buď dál na účet nebo na poštu. Těsně před změnou pošle částku, která vyrovná změnu ve dni výplaty. Potom již má nový klient výplatní termín patnáctého dne v měsíci jako ostatní.
Pokud chce, ponechá klient svůj důchod na bankovním účtu (platí převodem). Může např. zplnomocnit člena rodiny, aby platby posílal za něj. Administrativní pracovnice mu potom sdělí výši platby. Další částku (pro běžnou potřebu) si dohaduje klient se členem rodiny. Vyplácení důchodu poukázkou znamená osobní platbu úhrad hotově admin. pracovnici. Výplatní den zůstatků důchodů na hromadném výpl. seznamu je stanoven na 15. dne v měsíci nebo předchozí a následující pracovní den (14. den a 16. den), pokud je patnáctého o víkendu.
Během výplatního dne se během dopoledne peníze připraví a dlouhé zazvonění dá všem na vědomí, že už se vyplácí zůstatek z důchodu. Naši klienti jsou zvyklí říkat mu „kapesné“. Je to vždy nejméně patnáct procent důchodu.
Proč zůstatek? Protože po odečtení platby za bydlení a jídlo za měsíc zůstane částka, kterou má každý na uspokojení svých potřeb. Nakoupí si za ni do dalšího patnáctého cokoliv, od cigaret přes sladkosti až po potřebné léky.
Při výplatě zůstatku důchodu se podepisuje hromadná důchodová listina, kde si každý může u svého jména přečíst (a zkontrolovat) výši důchodu. Na té jsou všichni řazeni podle rodného čísla. Další listinou je výplatní seznam podle abecedy. Tam je v řádku uvedena opět výše důchodu, předpis, kolik by mělo být zaplaceno, výše skutečné úhrady a samotný zůstatek k vyplacení.
Pokud někdo odjel z Domova pryč, ať k rodině nebo do nemocnice či léčebny, nevyčerpal částku za potraviny, která se mu vrací jako takzvaná „vratka“ také patnáctého. Ta je na dalším seznamu podle abecedy, kde je uveden vždy počet dnů a částka, která se za ně vrací. Na seznamu vratek jsou uváděni i lidé, kteří platí ze svého účtu nebo hotově, takže i ti mohou mít někdy „výplatní den“ s ostatními.
Peníze se vyplácejí v kanceláři sociální pracovnice. Přítomni jsou vždy dva pracovníci Domova, zpravidla sociální pracovnice s hospodářkou, a člen výboru, který dohlíží na správný průběh. Lidem, kteří jsou na lůžku, pracovníci peníze a listiny donesou na pokoj. Během vyplácení se udržuje určité soukromí, ostatní lidé zůstávají za vchodem do kanceláře. Každý klient se může na místě dohodnout o tom, že chce nějakou částku uložit na složní list nebo na vkladní knížku, může se domluvit na zaslání splátek dluhů a podobně. Částky, které zůstanou dál v kanceláři, se při tom zapíšou každému na výplatní sáček.
Po ukončeném vyplácení sociální pracovnice uloží peníze do trezoru a zapíše do složních listů vklady. Připraví částky, které jsou jí svěřeny k uložení na vkladní knížky a připraví peníze na odeslání složenkami za těmi, kdo jsou ve zdravotnických zařízeních. Pokud je to možné, spojuje sociální pracovnice dovoz peněz s návštěvou nemocného obyvatele v nemocnici, kde si každý může na místě rozhodnout, kolik potřebuje mít u sebe a jak chce s penězi naložit.
Pokud to někdo vyžaduje, je mu samozřejmě umožněno uložit peníze osobně na knížku nebo účet, stejně jako mít svou vkladní knížku u sebe.
Součástí naší služby je podpora při hospodaření s penězi a placení dluhů. Ne každému se při rostoucích cenách léků a dalších věcí daří s hotovostí vyjít. Někdy pomáhají děti, někdy přetrvávají potíže s různými problémy z minulosti. Některé naše obyvatele tíží dluhy. Dochází k nim hlavně kvůli náhlé vážné nemoci v minulosti, když se člověk nemohl o své záležitosti starat. S umořováním dluhů máme již zkušenosti a pomáháme lidem při jednání s exekutory i soudy. Poradíme, doporučíme, ale hlavní je vždycky rozhodnutí klienta, jak postupovat, jak a komu splácet. Jde o spolupráci, nepřebíráme zodpovědnost ani nevyřizujeme nic podle našeho uvážení. Nejdůležitější je vždy přání a vůle každého klienta.
Podobné je to při pomoci s hospodařením s kuřivem. Pokud někdo ví, že by se neubránil a vykouřil všechno, co právě má, může si zásoby ponechávat u sociální pracovnice a postupně je vybírat. Pokud chce víc, než dohodnuté množství na den, je mu jen připomenuto, že mu bude „přídavek“ chybět, ale samozřejmě jej dostane, bez ohledu na původní domluvu.
Úschova peněz na „složním listu“ je systémem plastikových kapes, označených jménem vlastníka. V každé kapse je list papíru se jménem a rodným číslem majitele, kam se zaznamenávají všechny vklady a výběry s poznámkou. Každou změnu majitel podepisuje a samozřejmě může kdykoliv požádat o vysvětlení, předložení účtenek, přepočítání peněz. Může si průběžně vybírat peníze „k sobě“, když mu dojde hotovost v peněžence. Nemusí přitom vůbec vysvětlovat, proč. Někdo nechce nosit při sobě víc, než pár mincí, jiný se cítí lépe se stokorunami, další si chce našetřit pro nějakou příležitost.
Založení složního listu doporučujeme, ale nevnucujeme. K jejich používání se rozhodla většina obyvatel již v době, kdy se rozhodlo o placení regulačních poplatků. Protože se tehdy lidé obávali velkých výdajů, šetřili si již několik měsíců dopředu, když si sem odkládali peníze při každém vyplácení. Systém se osvědčil také proto, že pro naše obyvatele nakupujeme léky hromadně tam, kde je to pro ně finančně výhodné, takže ušetří za cesty do lékárny a nemusejí sami hledat tu levnější. Když souhlasí s platbami, sociální pracovnice jejich recepty ze složního listu ihned proplatí a jsou jim neprodleně k dispozici, i když se třeba zatím koupou nebo spí.
Některé léky, čaje, masti a potravinové doplňky si klienti objednávají a podle svého rozhodnutí užívají sami.
Nákupy ještě jednou
Jak bylo již výše řečeno, denně ve všední den si naši klienti mohou objednat nákup, pro který se jede do města. Vedle toho si mohou doplnit zásoby toaletního papíru, kapesníčků, kuchyňských utěrek, několika druhů limonád a mleté kávy přímo zde v Domově, u sester. Cena je stejná, jako v obchodě.
Na výplatní den se zpravidla ohlásí obchodnice s cukrovinkami a slanými či diabetickými pochoutkami. Po obědě přiveze do jídelny své zboží a promění ji na dvě hodiny na prodejnu. Přiváží i hezké dárkové zboží, takže se lidé mohou zásobit také sladkými dárky nebo hračkami pro své milé návštěvy.
Kolem patnáctého přijíždí ještě na celé dopoledne pedikérka a podle zájmu klientů zveme kadeřnici, také ve dnech po patnáctém. Zájmem klientů se řídí také občasný příjezd prodejců oblečení a prádla.
Pohyblivějším lidem umožňujeme odvoz do města, aby si mohli vybírat a nakoupit potřebné věci u místních obchodníků, případně v Aši. Umožníme také návštěvu 6 restaurace a městských slavností, od oslav osvobození až po poutě. Pomáháme jim také zprostředkovat podobné výlety ve spolupráci s jejich rodinami.
Individuální plánování
Je to divný název, ale jeho rozluštění je jednoduché. O potřebách každého klienta přemýšlíme zvlášť, snažíme se poznat jeho potřeby, možnosti a také přání. Proto svou službu chceme plánovat a k tomu potřebujeme právě Vaši spolupráci. Každý z našich klientů má svou „klíčovou“ pracovnici, s nimiž by si měl být nejblížší. Pokud tomu tak není, může se osoba klíčového pracovníka po dohodě změnit.
Tento člověk Vám je ze zaměstnanců nejbližší, má na paměti především potřeby svých několika klientů. Je tím, kdo s Vámi může probrat Vaše přání, potřeby, ale také touhy, které považujete za nedosažitelné. Někdy člověk opravdu nemůže cestovat třeba za moře, ale Vy možná netušíte, že díky moderní technice se můžete podívat u počítače skoro na jakékoliv místo na světě. Můžete se projít městy a místy svého života, podívat se na novinky.
Podobné je to se sny a přáními z oblasti sportu, umění a dalších. Vždycky je nějaká možnost se ke splnění Vašeho přání alespoň přiblížit. Dopřát Vám prohlédnout si a osahat věci, na které vzpomínáte nebo myslíte.
Do tohoto plánování péče patří všechno, co potřebujete, co je třeba zařídit (například doklady, brýle, novou zubní protézu) a také snaha Vaše i naše udržet Vám co nejlepší kondici, soběstačnost, paměť a zdraví. Není povinné využívat všech našich nabídek, ale pokud máte chuť pokračovat v něčem, co máte rád nebo ráda, jsme ochotni Vám to umožnit.
Stížnosti i doporučení, jak zlepšit naši službu a svůj pobyt
Každý člověk má jiné potřeby a zvyklosti, takže se mu něco znelíbí nebo je občas nespokojený. Protože chceme stále svou službu zlepšovat, právě tohle nás velice zajímá. Každý klient se může osobně, písemně nebo zprostředkovaně vyjádřit. Ani forma není důležitá. Oslovte sestřičku, sociální pracovnici, kohokoliv, komu důvěřujete. Můžete někoho požádat, aby Vás za dotyčnými pracovníky doprovodil. Podpořit a doprovodit Vás mohou spolubydlící, přátelé rodina... Můžete napsat na lístek papíru vzkaz a hodit ho do hnědé „Anonymní schránky“ před dveřmi jídelny. Nebo o napsání požádat někoho, komu důvěřujete, třeba i svou návštěvu.
Je Vaším právem žádat nějakou nápravu od kohokoliv, od pana ředitele nebo krajského úřadu, který je náš zřizovatel, u ombudsmana, případně ještě dál. Adresy najdete na nástěnce nebo je poskytne sociální pracovnice. Nemusíte přitom vůbec říkat, nač adresu potřebujete. Naopak Vám může sociální pracovnice nebo kdokoliv jiný pomoci s formulováním Vašeho podnětu.
Pomoci Vám mohou také členové výboru obyvatel, kterým můžete říkat jakékoliv drobnosti a svěřovat se s záležitostmi, které pokládáte za důležité. Vůbec nemusí být dál někde uváděno Vaše jméno, pokud máte nepříjemný pocit, že by se někdo mohl zlobit.
Zatím máme dobrou zkušenost s tím, že se díky členům výboru obyvatel vyřešilo několik nedorozumění a noví obyvatelé se lépe sžili s ostatními.
Výbor obyvatel
Jde o čtyři až pět lidí, kteří byli po návrzích z řad klientů osloveni sociální pracovnicí a souhlasili s průběžnou pomocí všem spoluobyvatelům a spoluprací s vedením Domova. Jak jsme již zmínili, zprostředkovávají nám doručení podnětů od obyvatel, zodpoví dotazy nově příchozích, dohlížejí na průběh vyplácení peněz.
Scházejí se podle potřeby s vedením Domova a probírají všechny připomínky a stížnosti. Členové výboru obyvatel přihlížejí otevírání anonymní schránky, aby nedošlo k nedorozumění nebo podezření, že se nějaký podnět ztratil.
Na schůzi výboru jsou členové informováni také o nastávajících událostech, od kulturních akcí po organizaci voleb nebo oprav v Domově. Zápis ze schůze se vyvěšuje na nástěnce a poté zakládá do desek k volnému nahlédnutí a kontrole všech klientů. Sešit se zápisem z průběhu porady je uložen u soc. pracovnice a je také k nahlédnutí.
Nemoci
Lékař chodí do Domova jednou týdně jako do řádné ordinace. Každé úterý odpoledne si lze sednout před ošetřovnu jako do čekárny. Pokud se někomu zhorší zdravotní stav, přijede lékař mimo tuto „ordinační dobu“ a nemocného vyšetří. Odpoledne nebo v noci se přivolává rychlá záchranná služba.
Někdy je nutné klienta odvézt do nemocnice. Sestry mu s sebou zabalí několik nutných věcí a pokud je to třeba, další se dovezou do nemocnice při nejbližší příležitosti. Může to být také ve spolupráci s rodinou, kterou co nejdříve o události informujeme – podle přání klienta.
Při delším pobytu v nemocnici své klienty navštívíme. Pokud musí přejít do léčebny dlouhodobě nemocných, například kvůli rehabilitaci, není důvod k obavám. Vaše bydliště je zde u nás a sem se opět vrátíte domů.
Když se něco děje
Pokud dojde k něčemu zvláštnímu, jako je například výpadek elektrického proudu, pracovníci vědí, co mají dělat, aby vše proběhlo bez dalších potíží. Je proto nutné poslouchat pokyny personálu, i když si myslíte, že právě Vy sestrám nějak pomůžete.
Právě u nenadálé tmy je nutné zůstat na místě a počkat, až se rozsvítí nouzové osvětlení nebo přijdou sestry s baterkou a odvedou Vás na pokoj či k lůžku. Podobně je tomu u dalších událostí. Vždy je důležité uposlechnout pokynů personálu, který je v těchto situacích zkušený. Pokud budete zbytečně chodit třeba potmě po chodbě, můžete si způsobit úraz nebo ohrozit někoho dalšího.
Mějte, prosím, tato upozornění na paměti a potom i případné problémy proběhnou bez špatných následků.